Jedním z nejvíce diskutovaných témat, kdykoli se sejdou fanoušci fotbalu, je otázka: Jaký je největší gól všech dob? Jen zřídka najdete dva lidi, kteří by se shodli. Pro některé je nejdůležitější týmová práce, takže na vrcholu jejich žebříčku budou góly, které vznikly po souhře více hráčů a precizní kombinaci. Pro jiné je to o okamžicích individuální geniality, kdy jeden hráč předvede něco výjimečného nebo nečekaného, co pozvedne zápas na vyšší úroveň. A pak jsou tu ti, kteří věří, že záleží na kontextu zápasu – čím důležitější je příležitost a čím vyšší jsou sázky, tím větší váhu by měl mít daný gól.
Některé z nejvýznamnějších gólů v historii, které splňují některá nebo všechna kritéria, byly ztraceny pro budoucí generace. Byly vstřeleny v době před televizí nebo YouTube, takže z nich neexistuje žádný digitální záznam. Jejich odkaz tak přetrvává pouze díky ústnímu podání, předávanému z generace na generaci těmi, kteří měli to štěstí je vidět na vlastní oči. Bohužel je proto musíme vyloučit z diskuse, protože dnes už nežije nikdo, kdo by mohl dosvědčit jejich velikost.
Vzhledem k vysoké míře subjektivity se může zdát téměř nemožné vybrat jeden gól z stovek tisíc nabízených možností. Přesto však existují takové, které skutečně vynikají a pravidelně se objevují v anketách o největší gól všech dob. A bezpochyby tím, který převyšuje všechny ostatní, je gól Diega Maradony, který vstřelil za Argentinu proti Anglii ve čtvrtfinále Mistrovství světa 1986.
Rivalita
Ačkoli to byli britští emigranti, kdo do Argentiny poprvé přinesl hru zvanou fotbal, když se obě strany 22. června střetly na stadionu Azteca v Mexiku, týmy i země byly už 20 let zarytými rivaly, a to jak na hřišti, tak mimo něj.
Počátky této rivality sahají dvacet let zpět k dalšímu čtvrtfinále mistrovství světa, které se hrálo ve Wembley v roce 1966. Tento zápas, který Anglie vyhrála 1:0, viděl vyloučení argentinského kapitána Rattina v utkání plném tvrdých faulů a ostrých zákroků. Rattin obvinil německého rozhodčího z nadržování Angličanům, zatímco anglický trenér situaci vyhrotil tím, že označil Argentince za „zvířata“, což bylo v Jižní Americe vnímáno jako hluboce rasistické.
Situace mezi oběma zeměmi mimo hřiště v roce 1992 vygradovala do mnohem vážnější podoby. Vládnoucí vojenská junta v Argentině se tehdy rozhodla napadnout Falklandy, britskou kolonii v jižním Atlantiku, a prohlásila je za Malvíny. Výsledkem byl ozbrojený konflikt mezi oběma státy, během něhož Británie vyslala vojáky a námořní flotilu, aby ostrovy získala zpět. V následných bojích zahynulo více než 250 britských a 650 argentinských vojáků, když Británie ostrovy znovu dobyla a způsobila útočníkům ponižující porážku.
Tato ponížení a zášť hořely v argentinských hráčích i jejich příznivcích, když toho dne nastupovali na hřiště, a v předzápasovém období docházelo ke střetům fanoušků v ulicích. Několik anglických příznivců skončilo v nemocnici.
První poločas
První poločas přinesl brzké šance na obou stranách, ale Argentina začala ovládat držení míče i území, aniž by to přineslo konkrétní výsledek.
Boží ruka
Než Maradona vstřelil to, co bude později nazýváno „gólem století“, poslal svůj tým do vedení brankou, která se stala téměř stejně slavnou, ale zcela z jiných důvodů.
Šest minut po zahájení druhého poločasu Maradona převzal míč těsně za polovinou soupeře a vyrazil směrem k anglickému pokutovému území. Přihrál jej spoluhráči Jorgemu Valdanovi v naději na narážečku, ale útočník ztratil kontrolu nad míčem, čímž dal anglickému záložníkovi Stevu Hodgeovi šanci odkopnout míč do bezpečí.
Místo toho poslal míč zpět do svého pokutového území, kde Maradona pokračoval v náběhu. Co následovalo, bylo přehráno tisíckrát v nesčetných dokumentech a YouTube kompilacích. Argentinský kapitán vyskočil a zdálo se, že přehodil míč přes natažené ruce anglického brankáře Petera Shiltona a poslal jej do sítě. Jenže Maradona měřil 164 cm a Shilton přes 183 cm.
Okamžitě bylo jasné anglickým obráncům i stovkám milionů diváků u televizních obrazovek po celém světě, že Maradona přehodil míč přes Shiltonovy ruce pomocí své natažené levé paže. Tuniský rozhodčí si přestupku nevšiml a více než 30 let před zavedením VAR byl gól uznán.
Na tom, co Maradona udělal, nebylo nic náhodného. Šlo o úmyslný projev mazanosti, za který by v dnešní době minimálně dostal žlutou kartu. Místo toho přesvědčil své spoluhráče, aby s ním slavili, a ti mu pomohli legitimizovat gól v očích rozhodčích.
Maradona později na tiskové konferenci uvedl, že gól byl vstřelen „trochu hlavou Maradony a trochu rukou Boží“. Takto je tento gól známý dodnes.
Gól století
Pokud tento gól ukázal Maradonu v jeho nejhorším světle, to, co předvedl o čtyři minuty později, ukázalo jeho druhou stránku – jin a jang.
Drobný tvůrce hry převzal míč na své polovině na pravé straně a zpočátku se zdálo, že Anglii nehrozí žádné nebezpečí. Poté se však otočil kolem dvou anglických hráčů, Petera Beardsleyho a Petera Reida, a následně postoupil do anglické poloviny, kde začal zrychlovat. Obránci za ním zaostávali, zatímco se mu snažil postavit Terry Butcher. Další klamavý pohyb ho však dostal kolem Butcherovy natažené nohy, když se řítil do pokutového území.
Dalším, kdo se ho pokusil zastavit a neuspěl, byl Terry Fenwick, kolem kterého Maradona jednoduše prosvištěl, než dal další klamavý pohyb doprava, čímž obešel vybíhajícího Shiltona a tiše poslal míč do prázdné branky. Během deseti sekund Maradona uběhl více než 60 yardů a překonal více než polovinu anglického týmu.
Byl to gól ohromující individuální geniality a elegance, který přiměl uruguayského komentátora Victora Huga Moralese k nesmrtelné větě: „Chce se mi plakat, ó svatý Bože, ať žije fotbal! Jaký gól!“
Maradona později vyjádřil anglickému týmu nepřímou pochvalu, když přiznal, že jakýkoli jiný tým by se ho při přípravě gólu pokusil faulovat, ale Angličané ho nechali jít, protože jsou „nejušlechtilejší na světě“.
Co se stalo dál
Gary Lineker snížil skóre pro Anglii a měl v závěru šanci vyrovnat, ale Argentina udržela vedení a zvítězila v zápase 2:1. Tím postoupili do semifinále, kde se utkali s Belgií, a opět se stal hrdinou Maradona, když svůj tým poslal do vedení chytrým zakončením vnějším nártem levé nohy. Poté vstřelil gól, který byl téměř kopií jeho zásahu proti Anglii – převzal míč v prostoru, obešel čtyři belgické obránce a našel cestu do sítě.
O čtyři dny později Maradona zvedl druhý argentinský titul mistra světa za osm let, když jeho tým porazil ve finále Západní Německo 3:2.
Muž za gólem
Diego Maradona byl a stále je osobností, která přesahuje běžné hranice. Je široce považován za jednoho z nejlepších hráčů, kteří kdy hráli fotbal. Byl to malý muž, ale vynikající driblér a nahrávač s dokonalou kontrolou míče. Přestože byl nízké postavy s nízkým těžištěm, měl překvapivě robustní postavu a dokázal v jednom pohybu obejít několik soupeřů, jak ukázal „Gól století“.
Měl však i temnou stránku a kontroverze ho nikdy neopouštěly, jak ukázala „Boží ruka“. V roce 1983 přestoupil do Neapole a pomohl tomuto neoblíbenému klubu Serie A získat první ligový titul v roce 1987, a poté tento úspěch zopakoval o tři roky později. Mimo hřiště se však stal závislým na kokainu, zplodil několik nemanželských dětí a měl úzké vazby na místní mafii Camorra. Jeho působení v Itálii skončilo ostudou poté, co dostal patnáctiměsíční zákaz činnosti kvůli dopingu.
Na mistrovství světa 1994 byl však vyloučen z turnaje kvůli neúspěšnému dopingovému testu, přičemž jeho výrazná oslava po vstřelení gólu proti Řecku ukázala jeho závislost celému světu.
Od ukončení kariéry se Maradona nikdy nestranil pozornosti a nadále poutal titulky svými politickými názory a postoji, přičemž zastával řadu rolí včetně manažera, trenéra, ředitele, televizního experta a moderátora talk show.
Ten gól v paměti
Maradonův druhý gól proti Anglii zůstává jedním z nejoslavovanějších všech dob, zejména ve španělsky mluvícím světě. Argentina vnímala samotný zápas jako pomstu za ponížení, která jim před dvaceti lety způsobil Ramsey, a také za potupu války o Falklandy.
Nicméně i v Anglii, kde stále přetrvává rozhořčení ohledně „Boží ruky“, veřejnost začala uznávat Maradonův génius a jeho druhý gól, když jej v anketě největších sportovních okamžiků všech dob v roce 2002 zvolila na šesté místo.Abych znovu citoval komentátora Moralese „Malý kosmický draku, ze které planety jsi přišel, abys nechal tolik Angličanů za sebou.“
